archiv akcí 2006 - 2010
----------------------------------------------------------
11. ročník OBRANÁŘSKÉHO ZÁVODU MESTA DOKSY
propozice ke staženíí ZDE 
ZIMNÍ ZÁVODY 12.12. 2009
PROPOZICE ZDE 
přihlášky můžete posílat na adresu uvedenou v propozicích a na e-mail zkojirkov@seznam.cz do 5.12. 2009
těšíme se na vaši účast!
12.9.2009 - MMV propozice v NEWS
26.9.2009 - Březenecký duel propozice v NEWS
1.5.2009 - Májové Hopsání
22.2.2009 - závody obedience propozice obedience 
startovní listina pro závody obedience ZDE
13.12. 2008 - zimní závody jednolivců dle NZŘ propozice ZDE
22.-23.11.2008 - intenzivní víkendový výcvik fotky ZDE
21.6.2008 - NEhopsáme 
7.6.2008 - hopsáme - trénink s Janou
31.5.2008 - Kadaňský voříšek propozice ZDE
24.5.2008 - nehopsáme
fotky z Májového hopsání ZDE
výsledky z Májového Hopsání : vysledky.xls (36 KB)
31.8.2008 - klubové závody Všehochuť
propozice zde propozice
16.-26.7.2008 Doksy jen pro členy
asi kolem 18hod.
8.5.2008 - budeme hopsat od 14:30 dokud nás to bude bavit
1.5.2008 - sraz brzo ráno a vypuknou závody :-). Sraz už v 7 hod.
========================================================================
propozice: Majove_hopsani.doc (102 KB)
startovní listina: startovka.xls (24 KB)
Poděkování sponzorům:
30.4.2008 - příprava na závody a večer pálení čarodejnic sraz mezi 16-17 hod
28.4.2008 - nátírání překážek. Sraz v 16 hod
27.4.2008 - od 16 hod agility + kontrola a přípradná oprava překážek. a za odměnu jsme si upekli buřtíky.
26.4.2008 - Klášterecké závody -hromadná doprava na místo. Sraz u cvičáku v 7:30. Verča nahraje fotky do galerie, aby z toho měl každý něco :-)
20.4.2008 - návštěva lesoparku srz u hlavní brány ve 14 hod! - počasí sice nic moc, ale nálada super a komu byla i přesto zima, mohl se zahřát například horkou čokoládou .... fotky zatím u Stáni a doufám, že je poskytne i do naší fotogalerie.
19.4.2008 - od 9 hod brigáda - počasí sice nepřálo, ale my jsme se nenechali odradit od jarního úklidu a dokumentaci najdete ve fotogalerii
13.4.2008 - sešli jsme se v 16 hod a vyzkoušeli si výstavu nanečisto. Pejskové se předváděli v postoji, klusali v kruhu a páníčkové hledali fyzičku... Tak až to bude naostro určitě přivezeme nějaký ten titul.
17.2.2008 - výlet Šumná, jelo se vlakem a pak pěšky. Spousta fotek ve fotogalerii !!!
24.1.2008 - hopsání od 15:30
26.1.2008 - speciální výcvik. Sraz ve 14 hod na cvičáku. S sebou hafana, spoustu sil, dobrou náladu a vuřty!
Dne 14.7. jsme uskutečnili s Amim a Usanem výpravu na free sobotu k panu Desenskému na téma socializace.Bylo tam poměrně dost lidí,Ami byl ze začátku vyděšenej té spousty psů a koníka, které
ho obklopovali, ale po chvíli si zvykl a byl ve svém živlu.Usan už neměl tendenci se tolik rvát, ale pořád jsem musela být ve střehu a ukazovat mu kdo je pán. Pan Desenský to má tak zmáknuté, že Usana usměrnil pouhým pohledem. A protože bylo velké horko, tak Ami usoudil že si stoupne do belíku s vodou a že mu to vydrželo dlouho. Vše z dálky pozoroval vlk pana Desenského. R.H.
ho obklopovali, ale po chvíli si zvykl a byl ve svém živlu.Usan už neměl tendenci se tolik rvát, ale pořád jsem musela být ve střehu a ukazovat mu kdo je pán. Pan Desenský to má tak zmáknuté, že Usana usměrnil pouhým pohledem. A protože bylo velké horko, tak Ami usoudil že si stoupne do belíku s vodou a že mu to vydrželo dlouho. Vše z dálky pozoroval vlk pana Desenského. R.H.
Žatecký voříšek 10.6.2007
Přejímka psů byla od 12:00 do 13:00. Super čas. Myslela jsem že výstava bude trvat tak do pěti, ale spletla jsem se. Začli jsme sice později asi kolem půl druhé, ale pořadatelé se s ničim nepárali. Na začátku nám byla představena poroté, poté pořadatelé, členové ZKO Zátoč a nakonec moderátorka. Účast byla veliká. Pejsci přijeli z Ústeckého útulku, z Plzně a také dokonce z Pardubic. Do kruhů nejdříve nastoupili malí voříšci, střední voříšci a nakonec velcí voříšci. V této kategorii jsem vystavovala Sally a jejího syna Astora. Astor byl 3. velký voříšek a Sally byla 1. velký voříšek. Velká radost. Dvojnásobná. Astor byl také nejmladší účastník ( je mu půl roku) a Sally byla také nejvyšší voříšek. Zúčastnila jsem se také rychlíka (pes musel přeběhnout hřiště co nejrychleji), ale díky velkému vedru se Sally ani moc nenamáhala. Celkově jsme vyhráli 6 tašek plných pamlsků, také jednu videokazetu, čepice a různé upomínkové předměty. Příští rok se na Žateckého voříška chystáme zase.
Z.R. fotky zde
Přejímka psů byla od 12:00 do 13:00. Super čas. Myslela jsem že výstava bude trvat tak do pěti, ale spletla jsem se. Začli jsme sice později asi kolem půl druhé, ale pořadatelé se s ničim nepárali. Na začátku nám byla představena poroté, poté pořadatelé, členové ZKO Zátoč a nakonec moderátorka. Účast byla veliká. Pejsci přijeli z Ústeckého útulku, z Plzně a také dokonce z Pardubic. Do kruhů nejdříve nastoupili malí voříšci, střední voříšci a nakonec velcí voříšci. V této kategorii jsem vystavovala Sally a jejího syna Astora. Astor byl 3. velký voříšek a Sally byla 1. velký voříšek. Velká radost. Dvojnásobná. Astor byl také nejmladší účastník ( je mu půl roku) a Sally byla také nejvyšší voříšek. Zúčastnila jsem se také rychlíka (pes musel přeběhnout hřiště co nejrychleji), ale díky velkému vedru se Sally ani moc nenamáhala. Celkově jsme vyhráli 6 tašek plných pamlsků, také jednu videokazetu, čepice a různé upomínkové předměty. Příští rok se na Žateckého voříška chystáme zase.
Z.R. fotky zde
26.5.2007 Kadaňský Voříšek
Ráno jsme se vypravili do Kadaně na výstavu voříšků. Počasí nádherné, sluníčko svítilo a bylo krásně teplo. Protože nečtu celý text tak jsme byli na místě v 7:00. Bohužel přejímka byla do 9:00 (přítel byl nadšený když to zjistil). Před vchodem jsem se setkala s Romanou Hajasovou a Usanem. U zápisu mě přemluvila abych zkusila jít i do kategorie šikuly. Přihlásila jsem se, i když Sally nic neumí.Jak říkám na všem zlém je něco dobrého, tak jsme si mohli aspoň vybrat místa k sezení. Po vybalení slunečníku, misek na vodu, jídla pro nás jsme si zkusili agility. Šlo to super. Psi skákali s radostí. Kolem půl desáté začal program. Všichni jsme si říkali, že když jsme začali tak pozdě, zkončíme někdy po třetí. Hlavní rozhodčí Miloslavu Vostrou a rozhodčí Veroniku Vostrou musím pochválit za rychlé posuzování. Nejdříve byly na řadě malé feny, malí psi, velký psi a nakonec velké feny. Když šla do kruhu Romana s Usanem úplně zkoprněl. Zato Sally se vyznamenala. V kruhu se byla jako ryba ve vodě. Za pohlazení si paní rozhodčí vysloužila pusu přes celý obličej. Následoval program - Kadaňský fešák (vyhrála Romana s Usanem " indiánem" ), O nejhezčí pár a Kadaňský šikula (vhrál Rendy s Markétou Měkutovou). Jako doprovodný program byla slíben služební výcvik, ale naše policie byla odvolána. „ Zaskočili“ tedy členové několika kynologických organizací( Š.Vostrá s Abi (BC), V.Vostrá s Babsi (BC), B.Hýsková s Jessi(kříženec), N.Rauerová s Nerem (kříženec), J. Bauerová s ACE)Kříženec a M.Měkutová s AG (kelpie) a ukázali jak se cvičí. Dále ukázka agility. Dozvěděli jsme se co agility je, kdo může cvičit, s jakým psem a spoustu dalších rad. A pak přišlo veliké překvapení - MAXIPES FÍK . Pořadatelé vyhlásili slavnostní předávání cen. Začalo se od konce. Rendy (Markéta Měkutová) dostal pohár za psa šikulu, Usan (Romana Hajasová) za fešáka a Sally(já) za druhou nejhezčí velkou fenu. Měla jsem snahu vyfotit Sally s Fíkem. Málem jsme si vezli domů suvenýr v podobě Fíkovo kostýmu. Moc se jí nelíbil. Tak jsem k němu šoupla Terri, výsledek taky nic moc a je mi ale divný, že Terri od té doby nevzala plyšáka do pusy. Chtěla bych poděkovat panu starostovi města Kadaně, že se tak stará o pejskaře. V Jirkově nenajdete ani jeden park pro psy, nedostanete ani pytlíky na psí výkaly. V Kadani je to jinak. Možná by se měl někdo zamyslet a ne posílat policii. Z.R.+M.M.
výsledky: kompletní ZDE nebo
Romana Hajasová+Usan - Kadaňský Fešák
Zuzana Růžičková+Sally - 2. nejhezčí velká fena
Markéta Měkutová+Rendy - Kadaňský Šikula
Dne 15.4. jsme se vydali na cestu na cvičiště v Ostrově - Veseřice, kde jsme závodily v kategorii ZOP. Po delším hledání jsme konečně uviděli náš cíl. Klub byl malý tak akorát. Něco asi jako naše cvičiště. Pořadatelé nás uklidnili, že se budou stěhovat jinam, tak nám to ani nepřišlo. Čuby jsem radši nechala v autě, protože v odkládačkách bylo opravdu malé okénko a v tom vedru se nehnul vzduch. Prezentace byla rychlá a tak se hned začalo cvičit. Rozhodčí Famfulík se s tím prostě nepárá. Soutěžící cvičili jedna báseň, až jsem přišla na řadu se Sally. Normálně cvičí super, ale co tam předvedla, to se jen tak nevidí. Hned na úvodu jsem ji odpoutala a s tím, že se rozejdu a dám ji volno. Jenže Sally měla svoji hlavu a prostě z placu utekla. Dlouho jsem ji přivolávala, ale přišla. Odcvičila s výkonem , za který bych se styděla i já. Pak přišla na řadu Terri. Ve velkém vedru mi prostě odmítala pracovat. No prostě hrůza. Nastalo dvouhodinové čekání. Prošli jsme se po okolí a zjistili, že vedle staví autoopravnu, mají krásný rybníček (který čuby nemohly opustit bez toho aniž by se vykoupaly). A aby nám to nebylo líto tak zase spěch a cvičit ve skupině. Sally opět perlila a když měla odložení ve skupině, začala se plazit ke druhému psu. Ale pravé teprve příjde. Přicházim k ní a Sally se přetočila na záda a chtěla si hrát. Terri byla zase ve skupině suprová. Jenom mi přišlo že ji nespravedlivě obodoval. Sally dostala za odložení plných 10bodů. Terri za perfektní dostala jenom 7 bodů. Moc se mi líbilo, že hned po odcvičení bylo možno zjistit na jakém místě jsem Skončily. S očekáváním jsem koukla na tabuli a zjistila Sally 11. místo, Terri 12. místo. Zklamání, ale podle hesla " Nikdy neni tak špatně, aby nemohlo být hůř" , jsem si řekla, že někdo na těch místech být musí a máme za sebou super den. Jako pozornost jsme dostaly kalendář, mňamky pro psy a různé maličkosti.
Jak říkám super den a taky spousta zkušeností nejen pro mě, ale taky pro psy.
P.s. Sally po velkém neúspěchu ukončila cvičitelskou kariéru a bude se věnovat jenom agility. Z.R.
Jak říkám super den a taky spousta zkušeností nejen pro mě, ale taky pro psy.
P.s. Sally po velkém neúspěchu ukončila cvičitelskou kariéru a bude se věnovat jenom agility. Z.R.
agility :
13.5.2007 – Velká Chuchle
Ráno jsme s Janou vyjely dobře naladěny a natěšeny vstříc velkoměstu. Cesta ubíhala rychle a směr Strakonice se nám dařilo držet. Problém přišel ve chvíli, kdy jsme chtěly odbočit na sjezd Velká a Malá Chuchle. Jendou byla Velká Chuchle přeškrtnutá a jednou ne. No co tak to zkusíme. To nás ale nenapadlo, že v cestě nám budou bránit vysoké panely a zákaz vjezdu. Tak jsme to otočily a hledaly další sjezd. Bohužel marně. Naše hlavní město bylo samá objížďka a zákaz vjezdu, o absenci ukazatelů raději nemluvím. Po třičtvrtě hodině marného hledání a zoufalého hledání jsme konečně potkaly pumpu v našem směru. Tam nás paní nasměrovala a nám svitla ztracená naděje, že dojedeme na místo určení. Bohužel nám cestu zkomlpikoval další objížďka a následný zákaz vjezdu. Byly jsme opět v koncích. V poslední naději jsme volali pořadateli, ale ten nám řekl, že není z Prahy, poslední jiskřička naděje zhasla, ale pak se pan Dufek rozpovídala a navedl nás zpět do radotína a tak jsme za veliké pomaci štěstěny našly cestu. O to větší byl šok, že jsme jely kolem neoznačené odbočky hned v Radotíně, stačila malinká cedulka „ agility“ a ušetřily bysme si nekonečné hledání. ŠKODA! Zaparkovaly jsme a šli se zeptat, jestli má smysl dělat ještě prezenci, naštěstí nás pustili do začátečníků, ale k mému velkému zklamání nás s AG už nepustili na ogiciální běhy. AG se nestačila ani proběhnout a hned šla na start, nestihly jsme ani dát agi vodítko, ani Agince říci, že jde skákat. I přes moji zmatenost a nesoustředěnost, Aginka zaběhla čistý běh a můj handicap nedostatku času na soustředění se projevil „ pouze“ Aginky pomalejším během. Je to prostě holka šikovná, na kterou se mohu spolehnout i když já jsme v koncích. K mému údivu jsme skončily na 2. místě. A protože vyhlášení byla až na konec tak jsme celý den koukaly jak se běhá v Praze a jako spestření jsme viděly i pár dostihů. Běhali krásní koně, radost pohledět a AG viděla poprvé tolik koní pohromadě a měla z toho v celku radost v tom smyslu, jako: „ jé to by se s nima běhalo J “ . Takže neděle byla slunečná, dosti zmatečná, ale poučná a úspěšná J M.M.
8.5.-Česká Lípa
Do Lípy jsme jely jako delegace tří měst: Jana a Míša z Klášterce, Verča z Mostu a my z Chomutova. Bylo nás opravdu plné auto J . Areál cvičiště byl pěkný, velký a s velkou klubovnou, kde bylo zajištěné občerstvení. Teplý čaj a voňavé párečky s kuřátkem nás udrželi při životě. Počasí se opravdu vyřádilo – sluníčko, déšť, vítr, kroupy a tak pořád dokola. Takže mokrý, zmrzlí, a unavení, ale v hojném počtu jsme závodili jak nejlépe jsme uměli. Aginka si vyběhla čistým během 1. místo v začátečníkách a jako doskokan si zkusila zkoušku LA1 a nebýt mých chyb, byla by to pěkná podívaná. Závody sice „ neodsejpaly“ úplně rychle, ale konce jsme se dočkali. Dokonce jsme si pak zkusily slalomářský závod, kde si Aginka sama pěkně naběhla 2x do slalomu a pěkně rychle a čistě ho proběhla, škoda, jen že se neodařilo skočit tu poslední laťku, myslím, že by to byl pěkný čas J . Tak příště už si snad zkusíme i oficiální závody se zkouškou na ostro. Ale zatím nebudeme přrdbíhat J M.M.
5.-6.5. Mariánské Lázně
Vydaly jsme se na dvoudenní závody do Mariánek. Míša nám dělala navigaci a tak byla cesta bez problémů. Prostředí koupaliště, kde se závody konaly, bylo moc pěkné. Ubytování v chatkách nás taky mile překvapilo. V sobotu jsme nastoupily do začátečníků a já si chtěla vyzkoušet jednu otočku, kterou mi doporučila Štěpánka a buhužel nás to stálo DIS – byla jsem příliš pomalá. Ale pak jsme byly jako předskokani, takže jsme se naskákaly dosytosti J . V neděli jsme měli o malinko více štěstí, ale bohužel jedna skočená zóna na kladině nás odsunula na 4. místo. Ale opět jsme se vyskákaly jako předskokani. Děkujeme slčně rozhodčí Veronice Vostré, která nám umožnla dělat předkokany a získat tak spoustu nových zkušeností, hlavně ve slalomu, kde jsme udělaly veliký pokrok J . Takže jsme se vracely sice bez velkých úspěchů, ale se spoustou nových poznatků. „ Nemusí pršet, stačí když kape“ :-D M.M.
V pátek 20.4. jsme s Janou vyrazily vstříc jedné velké neznámé. Čekala nás cesta do Dubence ( u Hradce Králové ) Cesta až do Prahy byla fajn, ale v Praze nás čekal klasický pátkový dopravní kolabs. Snad všichni pražáci se rozhodli opusti město a tak cesta přes jižní spoju kolem třetí hodiny, byla opravdovou chuťovkou. Po 2,5 hodinách jsme konečně opustily Prahu. Cesta po dálnici ubíhala rychle a Jana se jako navigátor osvědčila. Problém nastal až u hledání Lanžova, kde se kvůli nám otevíral kemp a paní správcová na nás čekala – tímto ji chceme moc poděkovat za ochotu!!! Absence dopravního značení a nově vybudované kruhové objezdy nám trochu zamotaly hlavu, ale po pár otočkách jsme našly tu správnou cestu. V Lanžově jsme poměrně rychle našly bílý dům č.p.
25 a tam nás přivítala paní správcová. Byla velice milá a vstřícná a když nám předvedla vybavení kempu, oběma nás spadly brady. Takový komfort jsme si ani ve snu nepředstavovaly( elektřina, voda, záhody, peřiny)! Večer jsme se vydaly do místní hospůdky, kde nám dokonce dovolili vzít s sebou naše dvě závodnice ( Ace a AG ). Po teplé večeři jsme sebraly odvahu a vypravily se do chatky. Do hajan jsme šly brzo a dobře jsme udělaly, v noci byla opravdu zima a ranní teploty kolem -3stupňů nás probudily do chladného rána. S velkým přemáháním jsme se vykutálely z teplých spacáků a po ranním venčení se vydaly do Dubence. Dubenec byl opravdu jen kousíček, zato hřiště, na kterém se měly závody konat, bylo pro nás nenaleznutelné. Tak jsme si párkrát projeli Dubenec sem a tam a pak se „ zavěsily“ za auto, které mělo mimo jiné i psí posádku a doufaly, že dorazíme k cíly. A podařilo se! Přivítal nás již postavený parkur a spousta usměvavých lidiček. Mezi nimi i paní rozhodčí Plíštilová, která si odpískala premiéru. Sice se začátek závodů posunul o necelou hodinku, ale paní rozhodčí vše s úsměvem dohnala. Přestaby byly rychlé, prohlídky tak akorát a psíci skákali jako o život.Jana sice v prvním běhu dis, ale druhý běh byl na výborně a to dokonce i po omylem odpísknutém dis v bezchybné opravném běhu ( jednou odmítnutí ale zůstalo z prvního běhu). Agince se na závodech vcelku líbilo, jen to bylo dost dlouhé. Přesto si v Ceně nováčka, kde se zúčastnili i psi z A1 ( kteří nemají VP déle než půl roku ) vyběhla bezchybným během krásné 3. místo. Běh se opravdu moc povedl! Poktali jmse tam dokonce i Kleu ( Delly Xapatán), která se úmístila i v součtu běhů – gratulujeme. Jsou s Martinou moc pěkně sehrané a běhají přesně a čistě!
Cesta domů už byla rychlá. Po
30 min jsme najely na dálnici a nebýt zvláštních zvůků, ozývajících se od holek z kufru, ani bychom nezastavovali. Ale pazvuky nás přiměly zastait na pumpě a zkontrolovat, cose děje… nedělo se nic, tak jsme aspoň spáchali rychlé venčení, které holky pojaly i jako dostih za neznámou divokou zvěří, ale naštěsí se nechaly odvolat a to už byl ten správný čas vyjet k domovu. Po necelých třech hodinkách jsme už obě byly doma v objetí svých drahých poloviček J
Foťák jsme sice s bebou měly, ale nějak nás zradily baterky :-( Tak čekám, kde se objeví nějaké fotky. M.M.
9.4. 2007 - Velikonoční závody v Lokti
V Lokti nás uvítalo chladnější počasí, ale náladu nám zmrazit nemohlo. Moc jsme se těšili! Sice začátek závodů byl asi o půl hodiny později, ale i tak jsme doufali, že vše bude " odsejpat" . Když přestavby parkurů trvaly přes půl hodiny a následné prohlídky byly dlouhé 20 a více minut, nálada začala klesat a dostala se až pod bod mrazu, když jsme s hrůzou zjistili, že v půl třetí ještě nejsou odběhané A2 a agility open, o agility open pro začátečníky ani nemluvě. Ale co v jumping začátečníci jsme s AG doběhly druhé, tak si na cenu počkáme. Běhy začátečníků začaly po páté hodině a to už jsme byli všichni pěkně znechucení. To vše se podepsalo i na výsledku, doběhly jsme na 4. místě. S pěkným časem nás ta čtvrtou pozici posuly 2 odmítnutí - jedno u slalomu( v začátečníkách!) a druhé u kruhu. Ale vidina ceny, nás udržela do konce závodů. Vyhlášení bylo asi v půl osmé. A ceny... no, kdybychom věděli, co si pořadatelé připravili, rozhodně bychom nečekali! V souhrnu: nestandartní překážky( Áčko i kladina bez vyztužení atd.), obrovské časové prodlevy, spousta sporných chyb a odmítnutí, ceny spíš symbolické a spousta zklamaných, kteří odjeli bez posledního běhu, hovoří za vše. Přesto všechno bych chtěla všem zúčastněným pogratulovat, že vše proběhlo bez úrazu. Příští rok se do Lokte určitě už nevypravíme :-( M.M.
umístění:
jumping - 2. místo
agility open - 4. místo
1.4.2007 – Chlumec u Ústí nad Labem – Chlumecký Lvíček.
Už v 7:15 jsme odjížděli s Kláštereckou partou od nšeho cvičáku. Jeli jsme ve složení Jana s Ace, Biu a Bedříškem, Míša s Kevinem a Airou a já ( Markéta ) s AG. Biu nám chtěla cestu „ zpříjemnit“ a tak se hned po ránu „ navoněla“ v pěkně velké hnědé hromadě. Ale Jana zasáhla a Biancu zbavila větší části „ voňavky“ a mohli jsme se vydat na cestu. Asi za hodinku ( teda hlavně díky Míše, která perfektně navigovala) jsme byli na cvičáku. Vše nabralo na obrátkách a hned po přejímce se začal stavět parkur pro baby. Skákat se začalo v zápětí. Vše bylo organizačně perfektně zvládnuto a tak jsme měli odskákáno již v 14:30 hod a vyhlášení bylo už v 15 hod. Moc mile nás překvapily úžasné ceny!!! Vyhlašoval se každý běh zvláštť a pak ještě vítězové součtu obou běhů, takže bylo co odvážet J . M.M.
AG se opravdu dařilo. A za mé ( v druhém běhu velice mizerné ) asistence se jí podařilo vybojovat následující umístění:
Jumping – 2. místo
Agility – 1. místo
Součet – 1. místo
fotky zde
16.3. 2007 - uskutečnilo se u nás první ogiciální agility, kdo byl určitě nelitoval. Hned na porvé se nás sešlo dost - Renča s Čadíkem, Zuzka se Sally a Terri, Věrka s Montym a Mikim, Bára s Willíkem, Romča s Usanem, Gábina s Kimíkem, Jero s paničkou a Markéta s AG. Fotky zde M.M.
4.11.2006 - Zelená u Chomutova - AG - 5. místo
28.10.2006- Ciboušov - AG - 5.místo
15.10.2006 -MB - AG - 13.místo, desetiboj - 7.místo
6.8.2006 - Louny - AG - 2. místo
Dne 14.7 jsme uskutečnili s Amim a Usanem výpravu na free sobotu k panu Desenskému na téma socializace.Bylo tam poměrně dost lidí,Ami byl ze začátku vyděšenej té spousty psů a koníka, které
ho obklopovali, ale po chvíli si zvykl a byl ve svém živlu.Usan už neměl tendenci se tolik rvát, ale pořád jsem musela být ve střehu a ukazovat mu kdo je pán. Pan Desenský to má tak zmáknuté, že Usana usměrnil pouhým pohledem. A protože bylo velké horko, tak Ami usoudil že si stoupne do belíku s vodou a že mu to vydrželo dlouho. Vše z dálky pozoroval vlk pana Desenského. R.H.
ho obklopovali, ale po chvíli si zvykl a byl ve svém živlu.Usan už neměl tendenci se tolik rvát, ale pořád jsem musela být ve střehu a ukazovat mu kdo je pán. Pan Desenský to má tak zmáknuté, že Usana usměrnil pouhým pohledem. A protože bylo velké horko, tak Ami usoudil že si stoupne do belíku s vodou a že mu to vydrželo dlouho. Vše z dálky pozoroval vlk pana Desenského. R.H.
V srpnu jsme uskutečnili další výpravu a to do Lázní Bělohrad na výcvykový tábor klubu československého vlčáka. Byli jsme ubytovaný v chatce, moc se nám tam líbilo a pejskům také. Ráno se chodilo na stopy, potom se dělali individuální obrany, probíhali zkoušky, po obědě byl výcvik a večer
obrany, hlavně kruhovky. Také jsme tam poznali fenku - Amiho starší sestru, mají
stejného otce, tak jsme s nima vyrazili do zoo do Dvora Králové. Dne 4.8.
probíhala výstava, byli jsme ve své kategorii jediný, a dostali jsme známku
velmi nadějný 1.a Amiho matka VN2 .V září nás čeká druhá výstava v Jevyšovycích
a v říjnu nás čeká svod, tak ještě musíme pilně pracovat.,Ještě se nám moc nechce
ukazovat zoubky. Tak nám džte palečky . R.H.
obrany, hlavně kruhovky. Také jsme tam poznali fenku - Amiho starší sestru, mají
stejného otce, tak jsme s nima vyrazili do zoo do Dvora Králové. Dne 4.8.
probíhala výstava, byli jsme ve své kategorii jediný, a dostali jsme známku
velmi nadějný 1.a Amiho matka VN2 .V září nás čeká druhá výstava v Jevyšovycích
a v říjnu nás čeká svod, tak ještě musíme pilně pracovat.,Ještě se nám moc nechce
ukazovat zoubky. Tak nám džte palečky . R.H.
Fotky najdete zde
V srpnu jsme uskutečnili další výpravu a to do Lázní Bělohrad na výcvykový tábor klubu československého vlčáka. Byli jsme ubytovaný v chatce, moc se nám tam líbilo a pejskům také. Ráno se chodilo na stopy, potom se dělali individuální obrany, probíhali zkoušky, po obědě byl výcvik a večer
obrany, hlavně kruhovky. Také jsme tam poznali fenku - Amiho starší sestru, mají
stejného otce, tak jsme s nima vyrazili do zoo do Dvora Králové. Dne 4.8.
probíhala výstava, byli jsme ve své kategorii jediný, a dostali jsme známku
velmi nadějný 1.a Amiho matka VN2 .V září nás čeká druhá výstava v Jevyšovycích
a v říjnu nás čeká svod, tak ještě musíme pilně pracovat. Ještě se nám moc nechce
ukazovat zoubky. Tak nám džte palečky . R.H.
obrany, hlavně kruhovky. Také jsme tam poznali fenku - Amiho starší sestru, mají
stejného otce, tak jsme s nima vyrazili do zoo do Dvora Králové. Dne 4.8.
probíhala výstava, byli jsme ve své kategorii jediný, a dostali jsme známku
velmi nadějný 1.a Amiho matka VN2 .V září nás čeká druhá výstava v Jevyšovycích
a v říjnu nás čeká svod, tak ještě musíme pilně pracovat. Ještě se nám moc nechce
ukazovat zoubky. Tak nám džte palečky . R.H.